Zpověď bývalého vitariána – odstoupení od ortodoxního raw food

zařazeno do: Živá strava | 33

V předchozím článku jsem psal o některých důvodech, proč po téměř 7 letech se už nestravuji jenom syrovou stravou. Nyní bych se s vámi rád podělil o mé vlastní zkušenosti ve větších detailech a hlavně bych chtěl mluvit o mínusech takovéto stravy a o problémech se kterými jsem se osobně setkal.

Ještě před nějakou dobou bych si nikdy nepomyslel, že někdy napíšu tento článek. Ale život je změna! Cítím svou povinnosti mluvit a informovat, nikoliv skrývat fakta, jak to dělají někteří ex-vitariáni, kteří nehodlají mluvit o svých zkušenostech a tak mnoho lidí se nikdy nedozví skutečnou pravdu o tomto způsobu stravování.

Někdo z ex-vitariánů nehodlá mluvit pravdu také z důvodů, že můžou být očernění současnými fanatickými vitariány. I já osobně jsem se setkal s negativními výpadky lidí po tom, co jsem opustil vitariánství. Ne každý má odvahu přiznat, že už není zastáncem 100% syrové stravy a začít mluvit o svých zdravotních problémech.

Dle mých vlastních zkušeností a zkoumaní hlavními problémy odstoupení od 100% syrové stravy jsou zdravotní problémy týkající se nedostatků vitamínů (zejména B12), železa, vápníku, zinku, omega-3 a dalších což může vést k podvýživě, anemii, zvýšené hladině homocysteinu a postupném ničení nervového systému. Veškeré negativní projevy mohou být dlouhodobě skryty. Někdo odchází od syrové stravy kvůli těhotenství, kvůli zkaženým zubům, velké zimě v chladném období nebo už jen kvůli nepraktičnosti tohoto druhu stravování.

Kdybych četl tento článek před nějakou dobou, když jsem fanaticky idealizoval raw stravu, asi bych ho sotva dočetl dokonce. Proto nedoporučuji kritizovat mě a hned soudit, nejprve se seznamte s mou vlastní zkušeností, abyste si mohli vytvořit rozumný závěr.

Když jsem se rozhodl přestat jíst tepelně zpracovanou stravu, byl to experiment a musel jsem z vlastní vůle podstoupit velké riziko. Musím přiznat, že to bylo dost nezodpovědné rozhodnutí. Těžko nyní říct, co mě k tomu vedlo, zda osobní přesvědčení, že se jedná o skutečnou přirozenou stravu pro člověka anebo jen zvědavost. Každopádně toho nelituji, a jsem rád, že nyní mohu sdílet svou zkušenost.

Po přechodu na živou stravu jsem se cítil lépe, neboť jsem hodně zhubnul, byl lehčí a zdálo se, že i rychlejší. První dojmy byly tak silné, že to ještě víc posilovalo mou víru v živou stravu. Nespočet pozitivních videí na internetu a pozitivní zkušeností jiných lidí zcela vymazaly pochyby o tomto životním stylu. Nyní vím, že jen tak propagovat něco bez hlubokých dovedností je nezodpovědné.

coconuts

Ano stravování se živou stravou se stalo životním stylem. I když čas od času docházelo k nějakým selháváním – neustálý hlad, podvýživa, slabost, únava, špatný vzhled, žluté fleky před očima, hemoroidy, dezorientace a dokonce selhávání srdce – vše bylo odůvodněno probíhajícím detoxem. Pevně jsem věřil, že po úspěšném přechodu na živou stravu, se budu takto stravovat celý život a vždycky budu zdravý, mladý a téměř nesmrtelný. A hlavně se zbavím závislosti na vařeném toxickém jídle.

Velkou sílu mi dávalo vlastní ego – najednou jsem se cítil být hodně odlišný od ostatních – připadal jsem si lepší, čistší. Ostatní lidé se v mých očích najednou zdáli být špatní, nemocní, nerozumní. V mém slovníku se objevily takové výrazy jako „masák“ a „vařák“. Vařáci byli hloupí lidé, kteří nevěděli, že v přírodě nikdo nevaří a vše se jí syrové.  Myslel jsem si, že vím něco, co ostatní nevědí, a mým úkolem bylo přesvědčovat ostatní, že mají přestat vařit a začít jíst jen syrovou stravu. Byl jsem dost fanaticky naladěný a nevnímal jsem nic z toho, co kým bylo řečeno proti syrové stravě. Byl jsem připravený pro to zemřít, až tak hodně jsem byl přesvědčen o vlastní pravdě.

Musel jsem se postavit celému světu, což často způsobovalo hromadu konfliktů jak mezi kamarády, tak i v rodině. Fanaticky jsem se snažil převést každého na svou víru. Byl jsem posedlý syrovou stravou a potřebou se nějak zviditelňovat a neustále mluvit o tom co jím. Při každé příležitosti jsem musel naznačit, že jsem vitarián anebo později dokonce frutarián!

frutarian

Této posedlosti jsem se zbavil jen před nějakou dobou, když jsem pochopil, že nemůžu změnit celý svět a že už nemůžu neustále konfrontovat společnost, ve které žiji. Byl jsem unavený a vyčerpaný z neustálého vysvětlování něčeho, pro co v podstatě neexistuje nějaké vědecké vysvětlení. Mezi vitariány putuje spousta různých výmyslů, mýtů a dogmat. Šíří se hromada různých pohádek, např. o možnostech obnovení zubů, o zázračných půstech, které omlazují a regenerují tělo, o různých prospěšných čisticích technikách a možnostech života bez jídla, o tom, že tepelně zpracována strava je jedovatá a mnoho dalšího. Většina z toho jsou jen výmysly, kterým někteří lidé snadno uvěří a šíří je dál. Navštívil jsem spoustu různých přednášek a seminářů tykajících se zdravého životního stylu a duchovního rozvoje, ale většinou se jedná jen o pouhé teorie, které nikým nebyly skutečně dlouhodobě praktikovány a ověřeny. V nejlepším případě to nikomu neublíží, v nejhorším způsobí vážné poškození zdraví.

Všemu tomu jsem pevně věřil a hlavně všechno na sobě vyzkoušel. Potkal jsem lidi s podobnými zájmy a tak jsme se mohli navzájem podporovat. Občas jsme se setkávali na „vita“ srazech, kde jsme mohli dlouho diskutovat o tom, co jíme. Veškerými našimi zájmy bylo jídlo. 99% veškerých rozhovorů bylo o zdravém jídle a receptech. Někdo vyprávěl o svých zkušenostech s půsty a očistami. Veškeré zdravotní neúspěchy byly přisuzovány detoxikačním projevům anebo nedodržením vitariánství na 100%. Veškeré návraty na vařenou stravu se přísně odsuzovaly a považovaly za to největší zlo. Všichni si byli přesvědčení ve správnosti zvolené cesty, ikdyž jsem často potkával lidi, kteří měli projevy podvýživy a jejich vzhled řekněme, nebyl nejhezčí a nejzdravější. Ale jak už jsem psal, za vše mohl detox. Muselo se čekat, až se tělo přizpůsobí na syrovou stravu a obnoví se do původního zdravého stavu. Navíc mnoho lidí co jsem potkal, byli agresivně naladění vůči jinak se stravujícím lidem. Týkalo se to i mě. Na internetu nebo ve společnosti jsem byl hodně často nekompromisní, pravdu jsem mohl mít jenom já, nepřipouštěl jsem žádné další možnosti.

jackfruit

Nyní bych chtěl povědět o tom, s čím jsem se setkal během těchto téměř sedmi let života na přísné raw stravě. Ve svém eBooku a na těchto stránkách jsem už psal o některých negativních projevech, ke kterým u mě docházelo během prvních měsíců po přechodu na raw stravu. A to hlavně – podvýživa, zhoršení paměti, problémy s trávením a hemoroidy. Je možné, že to vše bylo způsobeno náhlou změnou ve stravování a něco mohlo být důsledkem detoxikace. Jenom, že ve skutečnosti pak už jsem neměl znatelné vnější problémy, k vyčerpání docházelo uvnitř a pomalu.

Celá ta léta jsem musel neustále řešit jídlo, a aby toho nebylo málo, zjistilo se, že nestačí jíst jen syrovou stravu – je nutno mít správný poměr živin. Na začátku jsem zaháněl hlad oříšky, ale brzy jsem poznal, že se po tom necítím dobře a měl jsem neustále problémy s nafukováním břicha nebo zácpou.

Během několika následujících let jsem neustále zkoušel různé způsoby stravování syrovou stravou, hledal jsem ty nejlepší poměry a kombinace, ale stejně jsem se nikdy necítil 100% vyrovnaně. I když jsem přešel na ovocnou stravu, kdy jsem většinou jedl sezonní ovoce a banány ve velkém, neměl jsem klid. Většinou každé 2-3 hodiny jsem pociťoval hlad a byl jsem vyčerpaný. Mohl jsem vypít pyré z 20 banánů, pak sníst něco dalšího, byl jsem plný a s obrovským břichem, ale stále jsem měl na něco chuť.

Večer když zapadlo slunce, jsem byl totálně KO a nemohl už nic. Můj stav se razantně zlepšil, když jsem si pořídil Vitamix a začal mixovat polévky, pomazánky a zelené smoothie. Díky mixování jsem do sebe mohl dostat víc živin. Moje váha se konečně trochu zvýšila a už jsem nebyl tak vyhublý jako dřív. To byl první velký úspěch.

Avšak během posledních pár let jsem se setkal s podivnými bolestmi srdce, které jednoho dne vyvrcholily srdečními aritmiemy. V tu dobu jsem bohužel byl tak negativně nakloněn k doktorům, že jsem odmítl zdravotní vyšetření a znovu považoval tyto bolestivé záchvaty za detox. Později se zjistilo, že jsem měl nedostatek vitamínu B12, železa a pravděpodobně i spoustu dalších látek. I přes to, že moje krevní testy vždycky byly dobré, hemo-skenování krve poukázalo na nízkou kvalitu červených krvinek a anemii, což se hlavně projevovalo chronickou slabostí a věcně studenými končetinami. Proto nedoporučuji vytvářet závěry na základě klasických krevních testů, které mají malou vypovídající schopnost.

durianKromě toho jsem musel neustále bojovat s různými virózami a chřipkami. Na živé stravě nebyl naštěstí průběh nemoci tak zřetelný a obvykle jsem se do týdne uzdravil. Nemíval jsem teploty a nemusel jsem brát prášky. Věřil jsem, že nemůžu vážně onemocnět a neměl jsem strach se nachladit a nastydnout. Až jednoho dne u moře v Egyptě jsem se vykoupal v ledové vodě a dostal nejsilnější nachlazení za posledních několik let. Proležel jsem týden s horečkami a bolestmi hlavy. Nemohl jsem pochopit, jak se mi toto po tolika letech na živé stravě mohlo stát. Vždyť jsem byl super člověk – nejzdravější na světě! Díval jsem se kolem sebe na klidné lidi, co se nestravují zdravě a přitom se zdají být méně závislí na jídle než já. Jaký to pak má smysl?

Každým rokem jsem onemocněl chřipkou a stav mých zubů se nadále zhoršoval. Poslední dva roky jsem u zubaře jako doma. Neustále řeším vypadávající plomby, sem tam se objeví nějaké kazy, ale největším problémem je eroze skloviny a změkčení zubní tkáně. Zubařka mi sdělila, že se stav kostní tkáně mnohonásobně zhoršil. Zubní tkáň je příliš měkká. Nedávno se mi jeden ze zubů zlomil, když jsem se zakousnul do něčeho tvrdého.

Poslední kapkou bylo vyšetření krve pod mikroskopem, které ukázalo na chudokrevnost. Toto zjištění mě donutilo zařadit do stravy doplňky stravy, ke kterým dřív jsem byl hodně skeptický, neboť žádné doplňky nejsou skutečně raw. A hlavně jsem začal pochybovat o celém tom životním stylu. Jsem velmi zvídavý od narození a pátraní po pravdě je mou nejoblíbenější činností, proto jsem musel zvládnout svou fanatičnost a začít se dívat na věci tak jak jsou.

Po přechodu na živou stravu jsem byl rád, že se mi povedlo zbavit nadváhy a zlepšit svůj vzhled, díky úbytku tukové hmoty a celkové detoxikaci. Ale z dlouhodobého hlediska se mi nepovedlo zvýšit svalovou hmotu i přes veškeré posilovací techniky jsem byl jen vyčerpaný a znechucený cvičením. Moje strava prostě nebyla kompletní a vyhovující, což vytvářelo psychologickou a emocionální nerovnováhu. Jediný druh sportu, který se mi hodil, byl běh na delší trasy.

raw food

Přesně vím, že organismus nemá rád náhle změny a proto jsem věřil, že pro moje tělo může být nejlepší pouze syrová strava, a ne neustálé střídání syrové a vařené stravy. Nikdy jsem nezkusil zdravou veganskou stravu, šel jsem do extrému, což byla velká chyba. Věřil jsem, že pouze syrová strava plná živých vitamínů, minerálů a enzymů je pro nás tou nejpřirozenější stravou. A vařená strava způsobuje závislost, okyseluje a intoxikuje organismus. Jenom, že ve skutečnosti je pro nás mnohem praktičtější získávat veškeré nutriční látky s použitím šetrného tepelného zpracování a chybějící nedostačující látky lze pokrývat stravou syrovou a doplňky. Nikoliv jíst pouze syrovou stravu, neboť veškeré to ovoce a zelenina co jsou k dispozici, se pěstují na půdách chudých na živiny s použitím velkého množství chemických látek. Navíc fyziologicky nejsme schopní vstřebat všechny živiny ze syrové stravy, proto jí tepelně upravujeme, což zvyšuje jejich bio dostupnost.

raw nakupováníKromě toho, abychom měli dostatek všeho ze syrové stravy, potřebujeme zkonzumovat velké množství ovoce a zeleniny, což zbytečně zatěžuje trávicí systém a často ani nemáme možnost jíst celý den nebo běhat po městě a shánět čerstvé a zralé ovoce. Navíc ovoce v našem pásmu asi sotva může pokrýt lidské potřeby na živiny. Například, abychom pokryli denní dávku železa, měli bychom sníst 10kg jablek, která obecně obsahují 0,12mg železa na 100g. V případě, i kdyby to někdo zvládl, mělo by to negativní dopad na stav jeho zubů.

Nejjednodušším způsobem stravování na raw pro mě byla ovocná strava s velkým podílem zeleně, jenom že neustále shánět kvalitní ovoce ve velkém množství je docela problém. Byl jsem prostě vyčerpaný taháním těžkého batohu na zádech nebo těžkých tašek z obchodu. Řešením bylo ovšem koupě auta, ale i tak útraty za ovoce byly dost znatelné. Většinu svých peněz jsem musel věnovat stravě, která navíc měla pochybný vliv na moje zdraví.

Co se tyká zeleně, tak ta mi nikdy moc nechutnala, musel jsem neustále vymýšlet jak jí do sebe dostat. Naštěstí jsem bydlel na venkově a nebyl problém jít si natrhat divoké byliny a udělat zelené smoothie. Ale pro většinu lidí, co žijí ve městech, toto nevidím za reálné. A ti lidé, co žiji na vesnicích, mají zase problém sehnat dostatek ovoce kvůli absenci odpovídajících obchodů. Vypěstovat dostatek ovoce a zeleniny pro sebe také nevidím za reálné, neboť to bych nemohl chodit každý den do práce a musel bych se zcela věnovat zahradě. Navíc za tak krátké teplé období bych toho moc nevypěstoval.

rajčata

No a ta chuť je prostě jiná… Uvědomil jsem si, že chuťový prožitek z jídla není méně důležitý, než nutriční kvalita potravin. Jídlo musí dobře chutnat, musí dráždit chuťové buňky a startovat trávení. Zkoušel jsem půsty na ovocných a zeleninových šťávách, na kterých jsem byl neustále hladový, neboť bez žvýkání se mi nedostavovalo pocitu sytosti. Po zavedení vařené stravy se kupodivu jsem nepocítil zhoršení zdravotního stavu ani žádnou únavu po jídle. Opět jsem pocítil na dlouhá leta ztracený pocit potěšení z jídla.

Také nejraději jíme teplá jídla, navíc v chladném období. Porovnejte studenou tvrdou kedlubnu a uvařené nebo upečené brambory s rozmarýnem. I s bramborami si tělo dobře poradí díky enzymu amyláza.

Jak je vidět, stravování syrovou raw stravou je pro většinu lidí: nepraktické, nepohodlné, omezující, neuspokojující a drahé. A hlavně syrová strava rozhodně není pro každého! Raw strava může být jen dočasnou dietou – očistným ozdravovacím programem na pár týdnů nebo měsíců, ale nejedná se o plnohodnotnou stravu na celý život.

Když provedete vlastní výzkum tak zjistíte, že na Zemi není mnoho lidí, kteří žijí zcela na syrové stravě. Jsou výjimky, které ale nemůžou být vzorem pro celé lidstvo. Kromě toho většina vitariánů končí po několika letech a mnozí z nich nemluví o svých problémech. Spousta raw-gurů jí vařenou stravu, jenom o tom nemluví. A to, že se lidé na syrové stravě dožívají vysokého věku je taky mýtus stejně jako je mnoho pohádek ohledně kmenu Hunza. Není žádný vitarián, který by se dožil znatelně vysokého věku.

Časem jsem si uvědomil nesmyslnost a nevědomost některých zastánců propagujících syrovou stravu s jejich zřetelnou obchodní orientací. Asi jste si všimli, že se za posledních několik let objevilo mnoho drahých kurzů a workshopů tykajících se živé stravy. Někteří z nich používají dotěrný multi level marketing k prodeji různých „prospěšných“ potravin.

Zjistil jsem, že veškeré ty zdravotní problémy na klasické stravě jsou způsobeny konzumací živočišných a hodně zpracovaných potravin, plných chemických látek a toxinů. Když je vyřadíme, cítíme se lepe. To ale neznamená, že máme zahodit i zdravou tepelně zpracovanou stravu a jíst vše jenom syrové.

Momentálně se stravuji veganskou stravou, jím ovšem hodně čerstvého ovoce i syrové zeleniny. Zařadil jsem především vařené brambory, hnědou rýží, napařovanou zeleninu a luštěniny. Moje tělo do sebe s radostí nasává tuto stravu jako houbička bez jakýchkoliv negativních následků.

Chci také upozornit, že po konzumaci vařených brambor nemám žádnou rýmu nebo zahlenění v podobě slizu, o kterých tvrdí někteří vitariání. V každé učebnici o fyziologii člověka se lze dočíst, že škrob v lidském těle je štěpen po celém trávicím traktu amylázou a enzymy, které se uvolňují slinami v ústní dutině, společně s pankreatickými šťávami a šťávami tenkého a tlustého střeva. Kromě toho, tomuto enzymu je zcela lhostejné, zda škrob prošel tepelným zpracováním nebo ne. Mimo jiné, vařené brambory mají vysoký glykemický index, což ukazuje na vysokou míru jejich vstřebání.

Já nejím uzené tofu, nesmažím na olejích, nejím pečivo. Výjimkou je jen občas černý celozrnný žitný biochleba. Také nepiju alkohol a nekupuji si jídlo s velkým obsahem chemie. Po krátké době co jsem na této stravě, už pozoruji pozitivní změny. Konečně se pořádně najím a nemyslím stále na jídlo. Sice se mi trochu zvedla váha, ale moje BMI předtím bylo hodně nízké, proto s váhou jsem dost spokojený. Nyní při výšce v 175cm vážím 67kg. Dříve kvůli zbytečně vyhublému obličeji se mi objevily vrásky, teď už je vidět, že pokožka se zlepšila a napnula, není tak suchá jako dřív.

Moje odolnost je ještě vyšší, neboť mám značná zlepšení při běhu. Nyní uběhnu víc kilometrů za kratší čas bez únavy. Věřím, že v nejbližší době se mi podaří zvýšit i svalovou hmotu zařazením luštěnin a rostlinných mlék.

Na závěr bych chtěl říci, že klíčem ku zdravému životu je rovnováha a ta musí být ve všem. Jedině rovnováha nám zajistí pevné zdraví jak tělesné tak i psychické. Navíc neexistuje žádná ideální strava pro každého člověka, neboť jsme každý jiný. Raw strava je jenom hezkou teorií, která z dlouhodobého hlediska nefunguje. Nerad bych věnoval svůj život dogmatům nebo nesmyslným pověrám a pak někdy litoval následky svých neblahých činů. Když jsem si přestal idealizovat živou stravu, otevřely se mi oči, a byl jsem najednou volný.

rawfood

Je snazší lidi oklamat, než je přesvědčit, že byli oklamáni.
Mark Twain

Líbí se Vám moje články a inspirují Vás? Nechte si zasílat novínky na email

Vstupem na tyto stránky souhlasíte s prohlášením o vyloučení odpovědnosti.

Už několik let testuji na sobě účinky rostlinné stravy, základní myšlenkou které je uctivé soužití se vším živým, dosažení optimálního zdraví bez zbytečného ubližování ostatním živým tvorům a bez zatěžování životního prostředí.


Na mých stránkách najdete zajímavé články o živé stravě a některé moje oblíbené recepty pro různá roční období.


Pokud shledáte moji práci při psání obsahu těchto stránek a mého eBooku za přínosné, budu moc vděčný za jakoukoliv podporu, viz tato stránka.




  • 33 Responses

    1. Martin Kubeš
      | Odpovědět

      Pěkně napsaný, to je tak když převážej emoce nad zdravim rozumem. Vitariánství bez spočítanejch makro živin a bez suplementce vitamínů a minerálů zákonitě vede k podvýživě a zdravotnim problémům. Člověk živiny se svym oslabenym trávenim neni schopnej v dostatečnym množství z raw stravy získat. Mixování pomůže, ale ty potraviny jsou stejně na mikroživiny chudý. Největší problém je zajistit dostatečný zdroj vyvážený bílkoviny. Všechny rostliný zdroje jsou chudý na aminokyselinu lysin kromě luštěnin, ale ty zase nejsou raw a naklíčení se to nedá jíst. Jediný řešení je raw hrachovej protein. Věřim, že kdyby autor článku toto všechno dodržel, tak se jeho zdravotní problémy neobjeví. Ten zbytek s pocitem hladu, neuspokojení chuti a nepraktičnost je ale fakt.

      • vinni
        | Odpovědět

        lysin je ale i v quinoe

      • Martin
        | Odpovědět

        Souhlasím, a nemusím to psát, dobře vystižené. Vhodně zvolená suplementace by postačovala, než zcela RAW zavrhnout. To co autor popisuje, že měl pořád hlad je pouze závislost na jídle a na chutích. Dobré je, pokud někdo na RAW přechází, aby také pracoval se svou psychikou a čistil a čistli, pak se to srovná. Možná také ty pocity hladu z části byly projevem nedostatků jak živin, tak dalších látek….

        • Dima
          Dima
          | Odpovědět

          Dovolte mi nesouhlasit. Po několika letech na čistě raw stravě dá se říct, že jsem se zbávil závislosti na všech umělých chutích. Navíc žádná závislost nemůže trvat leta (viz článek Co je detoxikace http://frutarian.cz/otazky-a-odpovedi/co-je-detox). Na raw stravě je velmi těžko být delší dobu zasýcen kvůli tomu, že jednoduché cukry se rychle traví (pokud ovšem nejste výhradně na tukové dietě, která nejde moc dohromady s ovocem). I zvířáta v přírodě musí něco žvýkat celý den. Sotva komu bude vyhovovat životní styl, kdy každou hodinu člověk musí něco žvýkat a celý den myslet jenom na jídlo. Na raw stravě celý život vás bude zajímat jenom jídlo a jeho připrava. Toto je způsobeno vlastní nespokojeností se strávou na psychologické úrovní. Bohužel to o čem píšete ohledně dlouhodobého čištění je pouhý mýtus, který jsem zavrhnul vlastní zkušeností. Můžete se čístit celý život, otázkou ale je co si myslíte pod pojmem vyčištěné tělo?

    2. Jana
      | Odpovědět

      Suhlasim s Martinom – je to pekne napisane. Prijala by som, keby si napisal ako s ina veganskej strave doplni B12 a omega 3.

      • Martin Kubeš
        | Odpovědět

        http://www.nejenleky.cz/produkty/16-multivitamin-pro-dospele-240-tablet-081300601035.html
        Tyhle vitamíny jsou top kvalita, jsou jako jedny z mála vyráběný z jídla. Stačí i mnohem menší dávka než je doporučená co se týká B12 a D, který jsou pro vegany nejdůležitější, takže to ani nevyjde tak draho. Myslim že tuky neni třeba moc řešit, jinak třeba konopný semínko je na tuky ideálně vyvážený.
        Ještě můžu doporučit přírodní vápník a hořčík, idelálně do filtrovaný vody
        http://www.natureforce.cz/eshop/110/nature-force-koralovy-vapnik-prasek-150-g.html#.WDYUTsmb_Cs

        • Silvestr
          | Odpovědět

          Osobně musím žasnout nad termínem přírodní vápník a hořčík i nad tím, že někdo je ochoten zaplatit 450kč za 150 g mletého dolomitu. Byl bych rád kdyby mi byl někdo schopen vysvětlit co to ten přírodní vápník a hořčík je, kde se na Zemi bere a jak se liší třeba od vápníku obsaženém v sádře nebo vápně, kterého koupím za 60 kč 25kg pytel.

      • Dima
        Dima
        | Odpovědět

        B12 – zajít za lekářem na injekce (obvýkle se provádí kurz – denně 7 dní, pak obden, pak jednou za měsíc), poté přijimat tablety s B12 pod jazyk. Omega 3 – chia, len, ořechy, konopné semínko. S tím vápnikem bych byl opatrný! Lepší zdroj – rostlinná mléka (mandlové, ryžové, sezam).

        • Peter
          | Odpovědět

          Vapnik uzivam v 3-4 lyziciach maku v smoothie. Myslim, ze postacujuca denna davka ak sa sportuje denne rekreacne, napr. 2-3km beh. Namoceny cez noc a krasne sa rozmixuje.

        • Jarka
          | Odpovědět

          Myslím, že nejlepším zdrojem vápníku z rostlinných mlék je makové mléko, doporučuje se třeba i malým dětem, které mají ABKM.
          Jinak děkuju za článek, myslím, že je potřeba, aby měli lidi možnost se dovědět, že žádný extrém není dobrý. Ale kdo to nebude chtít akceptovat, bude se dál slepě držet toho, čemu věří…

      • Libri
        | Odpovědět

        nejjednodušší na celou škálu B vitamínů jsou pivovarské kvasnice. tzv. pangamin. pro rovnováhu homocysteinu je ještě dobré doplňovat kyselinu listovou – viz přednášky MUDr.Erbena

        • Dima
          Dima
          | Odpovědět

          Podle těch informací co mám, po delší době na syrové stravě vstřebání B12 přes travicí systém nefunguje a jediná možnost jak dostat B12 jsou injekce anebo sublimalně pod jazyk.

    3. Roman
      | Odpovědět

      Ahoj Frutariane, dekuju za tvuj clanek! Jsem moc rad ze je nekdo kdo ma uplne stejnou zkusenost. Taky jsem ex-vitarian ale nechtel jsem o tom nikde mluvit protoze jsem to bral jako fail. Pravdou je ze jsem ted stastnejsi a spokojenejsi co se jidla tyce, stejne tak jak jsi to psal. Soihlasim s tebou ve vsech bodech, jako bych to psal ja sam ale ty jsi to napsal a respekt patri tobe! Drz se!

      • Martin
        | Odpovědět

        FAIL to není, každý ať se stravuje, jak je mu libo. Hold na RAW musí být člověk připravený “vyzrálý”, tak, jak i na jiné směry, jinak se vrací zpět. Někomu to funguje a vyhovuje a živí se tak třeba 30 let a jiný se po nějaké době prostě navrací. Ale Veganská strava je myslím 1000x lepší než tučná RAW vegan strava.

        • Dima
          Dima
          | Odpovědět

          Nejsou žádné údaje o tom, kdo by se živil výloženě raw stravou po dobu 30 let. Jsou to pohádky co si rádí vypráví začinajicí vitariání, aby se návzájem podporovali, nic víc. Navíc jsou různé typy lidí, a každému vyhovuje něco jiného.

    4. Tomáš
      | Odpovědět

      Ahoj, byl jsem na raw půl roku, perfektně jsem se detoxifikoval, dokonce i pár ledvinových kamínků vyčůral, a pak mi tělo sdělilo, že je potřeba jít od raw dál… tak jsem šel.

    5. Alena
      | Odpovědět

      Dobrý den,

      děkuji Vám za Váš článek. Zabývám se stravou, psychosomatikou a podobná témata přes 20let. Dokonce jsem výživový poradce. Sama sebe jsem dostala ze zdravotních problémů, i když nebyla dle lékařů cesta ven. A tvrdím, že jen živá strava je blbost, tak jak jí většina lidí preferuje a nejen ta.

      S pozdravem Alena.

    6. Alenca
      | Odpovědět

      Diky za clanek!
      Mluvis mi z duse….ja teda presla na raw postupne….cca 20 let temer vegetarian s obcasnou konzumaci ryb…pak vegan cca rok a pak jsem pozvolna presla na raw….byla jsem pouze 2 roky ale citila jsem spis pocitove nez fyzicky, ze mi neco chybi (k doktorum taky nechodim hahaha) ….vim, ze vetsina tech raw guru jedi varene a dokonce i maso (Zuzana Svedova, pani Pruchova progataroka makrobiotiky, Cecilie Jilkova, Boutenko atd) …proste prisli na to, ze jim to neda vsechno….nase telo je dokonale a tim padem se jakykoliv nedostatek neceho projevi nekdy treba az za 20 let…a to muze byt pozde….Byla jsem driv jako ty, ze jsem se snazila presvedcit lidi i na veganstvi napr. z etickych duvodu atd…to mam vsechno za sebou. ..nicmene ted jsem dospela do stadia, ze opravdu se ridim svym telem a nedelam si nasili….to “nasili” podle me dela vic skody nez uzitku. Btw…tvuj post jsem cetla na Fb ve skupine Raw food CZ-SK kde jsem uz dost dlouho a ty komentare co jsou pod nim jsou fakt smesne…..ja tam radej ani nic nepisi….nema to smysl…byla by to jen ztrata energie ;-) Preji at se dari a jeste jednou diky <3

    7. Dima
      Dima
      | Odpovědět

      Děkuji všem za komentáře. Vše co jsem napsal, se tyká jenom mé vlastní dlouhodobé zkušenosti. Nemám v záměru někoho urazit ani nehodlám tvrdit, že raw food je utopie. Možná to může někomu prospívat i po celý život. Já sice tomu nevěřím, neboť jsem ztratil víru! Zkoušel jsem snad vše možné a nemožné, abych našel nějaká vysvětlení a obhájil tento životní styl, ale bohužel není ani jeden důvod, abych v tom pokračoval dál. Celkový koeficient efektivity raw stravy v mém životě je téměř nulový. Po těch letech už nemám přínosy, ale hodně všímám nedostatky. Raw food a já teď máme jiné cesty. Nyní navíc musím hodně pracovat na regeneraci a obnově mého zdravotního stavu. Přeji všem hodně štěstí a zdraví na své životní cestě k poznání!

      • Jiří Staněk
        | Odpovědět

        Tak doufám že aspoň zůstaneš vegetariánem ;)

    8. Jiří Staněk
      | Odpovědět

      Hmm – a to bylo mesiášských řečí během toho období, že to je jediná správná cesta a blabla. Kolik lidí se tím zblblo … I když bylo jasné že to není vhodná a vyvážená strava pro dnešního člověka. Ach jo … snad neskončíš aspoň u “hovězího pojídaného s láskou” jako spousta tvých předchůdců, kteří taky hlásali raw spásu, ale jen dočasně

    9. Josef
      | Odpovědět

      Ortorexie je méně známou poruchou přijmu potravy, ale rozhodně ne méně závažnou. Projevuje se patologickou závislostí na zdravém stravování a biologicky čisté stravě, tj. stravě, která není průmyslově ani velkovýrobně zpracována, stravě, která neobsahuje umělá barviva, látky upravující aroma, látky prodlužující trvanlivost, stopy pesticidů, hnojiv a dalších přidaných látek.

      Sklony k ortorexii mohou vykazovat příznivci alternativních výživových směrů (veganství, výživa podle krevních skupin, makrobiotika, frutariánství), skalní zastánci biopotravin nebo lidé určitých profesí jako modelky, herečky či sportovci, kteří se pod tlakem na dokonalý a mladistvý vzhled uchylují k radikální změně jídelníčku.

      Vedle tělesných problémů je porucha spjatá i s problémy psychickými a sociálními. Postižený člověk se v myšlenkách přehnaně zabývá jídlem, není schopen se účastnit běžného života s lidmi, kteří se nestravují stejně jako on. Jakýkoliv prohřešek proti jím stanovené „zdravé“ stravě je doprovázený silným pocitem viny. Plánování a příprava vhodných jídel se tak stává hlavní složkou života orthorektika.
      viz http://www.vimcojim.cz/cs/spotrebitel/prevence/tipy/Ortorexie—kdyz-touha-po-zdravi-prevalcuje-rozum__s652x8802.html

      https://www.youtube.com/watch?v=51aJqr04Ikc

    10. Zdravím, super shrnutí. Potkávám hodně lidí co jsou na raw a nadávají to. Ten hlavní důvod je pro 98% všech na raw stejný – nikdo z nich neudělal přechod na raw stravu správně/pořádně/důsledně a tak se jim důsledkem toho postupně začnou objevovat ty symptomy, které popisuješ a oni, aby mohli zůstat členy komunity si začínají před jejich raw status dávat procenta a to podle toho jestli jim jejich tělo řeklo, aby si dali pizzu nebo ne. Neodsuzuji je za to, protože jim to nikdo nevysvětlil. Kdyby jim někdo řekl, že takový přechod, aby byl trvalý, resp dlouhodobý by mohl trvat i několik let. Nikdo jim nevysvětlil, co mají dělat, myslí si, že stači si dát status a sehnat pár raw receptů a je to… Kdyby jim však někdo vysvětlil jak a proč to je, tak by se mohli posunout nejenom fyziologicky, ale i psychicky a duchovně, ale oni chtějí být raw už zítra, ale výsledek je ten, co popisuješ. Pokud bys chtěl, tak ti můžu na tvůj blog napsat o tom guest post/ebook, nebo můžeme udělat na hangouts rozhovor. Napíš pokud tě to zajímá. Hezký den.

    11. Oldřich
      | Odpovědět

      Dimo,

      skvělý popis tvé, jak se obvykle nazývá, duchovní cesty, ale vlastně cesty životem.
      A jako nástroj si použil raw stravu.

      Fandím Tvé cestě a tomu čeho jsi dosáhl a že to sdílíš.

      Oldřich

    12. Katka
      | Odpovědět

      Přeji hezký večer,
      Běžně takhle nikomu na stránku nepíšu, ale teď jsem dostala pocit, že bych prostě měla. Moc ti děkuji za článek Zpověď bývalého vitariána. Je mi jasné, že po tom, co jsi napsal, se na tebe nejspíš strhne vlna kritiky – ať už zjevné nebo ne. A proto jsem tě chtěla podpořit a poděkovat ti.

      Sama jsem byla na raw food dlouhá léta s podobným průběhem jako ty – ze začátku nesmírný příliv energie, euforie a až „pocitu nesmrtelnosti“. Jelikož jsem se vždycky věnovala jídlu, dost hluboce jsem se do toho vrhla a začala sama tvořit vlastní recepty, no a skončilo to tím, že jsem dostala zaměstnání v restauraci, kde jsem připravovala nejen raw kuchyni ale vlastně všechny dezerty, veganské i vegetariánské. Z vitariánské komunity jsem proto slýchávala silnou kritiku, jak můžu lidem podávat něco tak toxického, vždyť je přece zabíjím!

      Navíc se spoustu let věnuji sportu, dlouho i závodně (s čímž jsem přestala, ovšem spíš z morálních než zdravotních důvodů) a velkou část dne jsem se pohybovala buď v zaměstnání, kde to bylo dost šílené kardio 😀 nebo u sportu. Naštěstí jsem s raw přestala dřív, než mě začaly trápit zdravotní problémy – odradila mě totiž samotná vitariánská komunita. Nikde jinde jsem snad do té doby neviděla takovou spoustu zloby, kritiky, ponižování a pokrytectví v naprosto fanatické podobě a to paradoxně u lidí, kteří hlásají lásku a soužití v míru se všemi bytostmi.

      Dnes jsem naprosto spokojený vegan milující syrovou zeleninu a ovoce, ale všechno s rozumem a vcítěním se do sebe. A i v zaměstnání (v kuchyni) jsem našla cestu, kterou chci lidem předávat – navýšit podíl rostlinné stravy v jejich životě, ať už se sami stravují jakkoliv. Ukázat jim, jak si s těmi rostlinami poradit.
      No, nechci sepisovat romány, ale ráda bych ti řekla, že s tímto pocitem nejsi sám. Moc ti držím palce a smekám před tvojí odvahou. Ať se ti daří a tvůj život je naplněný tím, co si přeješ.

      Katka

    13. Roman
      | Odpovědět

      Zdravím Dimo,

      chci ti sem napsat svoje zkušenosti bez ohledu na to, jak s tím ostatní souhlasí. Měl jsem také svoji zkušenost a doposud jsem ji s nikým moc nesdílel, nicméně přijde mi to jako pěkné místo a pěkná doba to sem napsat, třeba by to někoho inspirovalo.

      Byl jsem na živé strawě (abychom dodrželi slang :D ) dva roky. Když jsem našel raw stravu, byl jsem nadšený. Přiznám se, že jsem nebyl tak horlivý jako ty, tedy nesnažil jsem se nikoho přetáhnout, i když svoje názory jsem hájil maximálně ortodoxně. :D

      Dogmatický jsem byl a věřím, že je takto většina lidí, protože vitariánství to nese zkrátka v sobě, jde vždy o vědomí, které za tím stojí a toto vědomí danou věc určuje, jestli rozumíš.

      Našel jsem raw stravu podle Markuse Rothkranze a extrémně mi to dávalo smysl. Dodržoval jsem téměř všechno a moje zdraví se upevňovalo. Neměl jsem žádný strach z nedostatku, z prvotního shození dvaceti kil během dvou týdnů.

      Ano, byla to přeci detoxikace a předtím moje tělo bylo postaveno z nezdravého odpadu. Když jsem totiž sledoval Markuse, vypadal fantasticky.

      Po nějaké době jsem zjistil, že se necítím tak nějak super. No, zpočátku mi to všechno neskutečně prospívalo, protože moje životospráva byla špatná a raw strava mě navedla jíst méně, střídmě a umět najít více sebekontroly v jídle, do té doby jsem moc jedl masa, moc se přejídal, moc jedl sladkého a moc pil piva.

      Zkrátka a dobře, přineslo mi to neskutečně moc jasnosti v jídlo, harmonii, sebekontrolu. Začal jsem totiž s touto stravou proto, že jsem se předtím cítil děsně znaveně.

      Po roce a půl se stala změna a to ta, že jsem začal mít chuť na sladké jako čokoláda, hořká čokoláda a později také brambory, perníčky… :D

      Samozřejmě jsem si to nemohl odepřít a často jsem si to dával, cítil jsem se skvěle, nicméně i tak jsem pokračoval ve svém přesvědčení, že raw je jedině ono a že toto jsou chutě nerovnováhy mého života.

      Přiznám se, hrozně mě otravovala ta nesvoboda, to řešitelství, co jak a kdy, co jak a s čím, neustálá kontrola, protože nikdy to nebylo dokonalé, byl to nekonečný boj a bralo to spoustu energie.

      Pak jsem si jednoho dně uvědomil, jak dobře mi je po pečených bramborách a že po salátech mi je špatně. Že perníčky mi harmonizují trávení a že netrávím dobře avokádo a polníček, které jsem doposud perfektně trávil.

      Díky četbě duchovní nauky, která mě začla před rokem doprovázet jsem dospěl k názoru, že jsme to my samotní, co určuje sílu všech věcí v našem životě okolo nás. Tudíž mi došlo, že raw strava je pitomost a začal jsem poslouchat svoje tělo, které už říkalo, že takto to stačilo, nabyl jsem zkušeností, čistoty a že teď je třeba opět udělat změnu.

      Začal jsem tedy normálně jíst, zůstalo u mě zachováno akorát to, že miluji zeleninu a že jí mám rád dost a pak také ovoce, nicméně toho sním kousek až dva denně. :D

      Došlo mi, že vitariáni, kteří jsou s tímto OK, jsou prostě naprosto v pohodě a přesvědčení a že pouze tato naše víra určuje naše věci a to, jak na nás působí.

      Jsem rád, že jsem byl ortodoxní a víš proč? Protože takové cesty mnoho ukážou, protože je člověk oddaný a po roce se může ohlédnout zpět a říci si: No kurňa, to byla ale pitomost, nebo no sakra, to stálo za to! A pak se můžeme poučit. ;-)

      Za mě? byla to perfektní zkušenost a jsem za ni moc rád, fail to nebyl ani náhodou, přineslo mi to jen plus. Doporučuji to zkusit každému, protože tolik věcí, co lidé řeší, já už řešit nemusím díky této zkušenosti a tím jsem maximálně v jídle nyní svobodný a s pevným zdravím. ;-)

      • Dima
        Dima
        | Odpovědět

        Ano, souhlasím, aby raw strava nějak fungovala je nutno věřit. Já jsem tu víru ztratil a tak pro mě už fungovat nemůže. Raw strava – je to náboženství, které vychází z přesvědčení, že vařené jídlo škodí organismu.

    14. […] Dlouhodobé stravování raw stravou osobně u mě vedlo k chudokrevnosti, ke zhoršení zubní skloviny a dalším potížím. Víc o tom se dozvíte v článcích – Proč již nejsem na 100% Raw a Zpověď bývalého vitariána – odstoupení od ortodoxního raw food. […]

    15. Zdeněk
      | Odpovědět

      Ahoj, moc ti děkuji za tento krásný web a související PDF a videa. Měl jsi zde překvapivé a lidsky srozumitelně popsané informace, které jsi doplňoval. I technicky, graficky větně sloganů a doplňků se i to moc líbilo. Myslel jsem, že tento web i když zatím málo navštěvovaný se stane studnicí nejhlubších informací. Plně respektuji tvoje rozhodnutí. Je možné prosím od tebe získat smazané články o chybách na živé stravě, o parazitních buňkách ovládajících naše myšlení, stárnutí, ruském cestovateli a 300+ letých obecních zastupitelích a video Durianový opičáci se mi moc líbilo. (nejprve mi přišlo trochu přihřáté, ale pak jsem v něm viděl Lásku ke všemu živému, pohodu a dle mě i zdravý rozum, životní jiskru a dobrou energii) Myslím, že jsi vždy věděl co děláš a výsledky tvého publikování byli na vysoké úrovni. Až jsem si říkal, že tě někdo osloví jako sponzor a bude chtít tvého talentu využít k propagaci nebo ti to vše jiná skupina zakáže aby jsi moc lidi neinformoval, aby mohli dál prodávat dobře zabalené blafy a parazitovat na co nejvíce lidech jako dosud. Zdeněk Hrdlička

      • Dima
        Dima
        | Odpovědět

        Ahoj Zdeňku, děkuji za komentář. Momentálně pracuji nad obsahem těchto stránek, proto něco chybí. Musím některé články doplnit a něco upřesnit, snad to brzy dám dohromady. Jinak v žádném případě nejsem někým ovlivněn. Vše co umísťuji na těchto stránkách vychází z mých osobních zkušeností.

    16. Šárka
      | Odpovědět

      Ahoj Dimo, děkuji za Tvůj příběh, který mi zodpověděl mnoho otázek, které si nyní kladu. Jsem 3/4 roku na živé stravě a zjišťuji, že mé tělo strádá. Do rukou se mi nyní dostala literatura o tom, že vitariánství jsem dělala špatně a že bych měla jíst na každé jídlo syrovou stavu jednoho druhu, nemíchat více druhů v jednom jídle, doplňovat ječmen a chlorellu a podobné věci. Váhám nad tím ale vnitřně inklinuji, vrátit se zpět k vařenému jídlu bez chemie, bílých jedů a lepku. Stával se ze mě ortodoxní vitarián a svět jsem vidéla stejně jako Ty. Děkuji velice za Tvůj článek ještě jednou, pomohl mi neskutečně! Jak se daří nyní Tobě při náhratu na rozumnou veganskou stravu? Děkuji, Šárka

      • Dima
        Dima
        | Odpovědět

        Ahoj Šárko, děkuji za komentář. Zrovna připravuji nový článek po roce na veganské stravě.

    Nechat komentář

    Komentáře autorů s vymyšlenou nebo neexistující emailovou adresou nebudou zobrazovány.